Novinky v zákoníku práce 2025
Novely zákoníku práce většinou výrazným způsobem upravují nastavení pracovněprávních vztahů. Většina nových ustanovení vstupuje v platnost hned se začátkem nového roku, další pak v jeho průběhu. Níže najdete přehled nejdůležitějších změn zákoníku práce za poslední roky.

Změny v zákoníku práce v roce 2025
Zrušení zaručené mzdy v soukromém sektoru a automatická valorizace minimální mzdy
Od roku 2025 se bude minimální mzda zvyšovat každý rok. Nově se bude vypočítávat na základě průměrné měsíční mzdy, vynásobené koeficientem stanoveným vládou na dvouleté období. Pro rok 2025 je koeficient stanoven na 0,422, což znamená, že minimální mzda činí 20 800 Kč měsíčně.
V soukromém sektoru bylo zrušeno garantované minimum mzdy podle náročnosti profese. Tzv. zaručená mzda/plat zůstala pouze ve veřejné sféře. U soukromých firem tak existuje pouze jedna minimální mzda a státní zaměstnanci mají nově čtyři skupiny prací s různým nárokem na zaručený plat. Více informací najdete v našem článku o minimální mzdě.
Možnost rozvržení pracovní doby zaměstnancem
Zaměstnavatel si může se svým zaměstnancem nově písemně dohodnout, že si bude zaměstnanec pracovní dobu rozvrhovat sám. Dosud to bylo možné pouze při výkonu práce na dálku. Od ledna 2025 si mohou zaměstnanci včetně dohodářů sami rozvrhnout pracovní dobu i při práci na pracovišti zaměstnavatele.
Změny v zákoníku práce v roce 2024
Novela přináší řadu pozitivních změn zejména pro dohodáře, rodiče nebo pečující osoby. Z nové úpravy vyplývá, že práva zaměstnanců v novém zákoníku práce byla výrazně posílena.
Rozšíření informační povinnosti zaměstnavatele
Obecně novela rozšiřuje informační povinnosti zaměstnavatele ke všem svým zaměstnancům. Zaměstnavatelé nově musí poskytovat svým zaměstnancům mnohem více informací, než tomu bylo doteď. Musí tak učinit v písemné formě (pokud tyto informace neobsahuje pracovní smlouva) a to ve lhůtě do 7 dní od vzniku pracovněpracovního poměru (doposud to bylo 30 dní) nebo jakýchkoliv změn, ke kterým došlo v jeho průběhu. Nově se informační povinnost týká také zaměstnanců pracujících na dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr (DPP a DPČ).
Zaměstnanci tedy mají nyní právo na informace týkající se např. rozsahu práce přesčas, doby trvání zkušební doby nebo výpovědní doby, rozvržení pracovní doby a odpočinku nebo údaje o stanovené týdenní pracovní době. Novela zákona umožňuje předat tyto povinné informace zaměstnancům elektronicky. Zaměstnavatel ale potřebuje doklad, který předání informací potvrdí.
Nová pravidla pro práci na dohodu
Pro zaměstnance pracující na dohodu o pracovní činnosti nebo dohodu o provedení práce (DPČ nebo DPP) přináší novela zákona celou řadu novinek. Všechny posilují jejch postavení ve vztahu k zaměstnavateli a srovnávají tak jejich podmínky práce se zaměstnanci v pracovním poměru. Mezi nejdůležitější změny patří:
- Nárok na dovolenou pro dohodáře, kteří pracovali pro zaměstnavatele nepřetržitě alespoń čtyři týdny a odpracovali minimálně osmdesát hodin.
- Nárok na pracovní volno (bez náhrady) v případě návštěvy lékaře nebo účasti na svatbě či pohřbu.
- Nárok na příplatky za práci ve svátek, o víkendu, v noci a ve ztíženém pracovním prostředí.
- Nárok na rozvrh pracovní doby minimálně tři dny před začátkem výkonu práce. Rozvrh pracovní doby musí navíc respektovat právo zaměstnance na odpočinek stejně, jako u zaměstnanců v pracovním poměru.
Nová pravidla pro práci z domova
Nový zákoník práce upřesňuje, za jakých podmínek lze pracovat na dálku. Nová pravidla se tedy nevztahují pouze na práci z domova, ale z jakéhokoliv místa mimo pracovní prostor přímo u zaměstnavatele. Mezi nejdůležitější změny patří:
- Práci z domova lze vykonávat pouze na základě písemné dohody. Zaměstnavatel takovou práci nesmí nařídit s výjimkou mimořádných opatření ze strany státu.
- Zaměstnanec má nárok na úhradu nákladů spojených s prací na dálku. Náklady se hradí buď formou paušálu nebo formou úhrady prokázaných nákladů. Zaměstnanec se může se zaměstnavatelem písemně dohodnout, že mu nebudou propláceny žádné náklady nebo jejich část.
- Zaměstnanci pracující na dohodu na úhrady nákladů vzniklých při práci z domova nemají nárok. Lze je sjednat pouze dohodou.
- Určité skupiny zaměstnanců (těhotné ženy, lidé pečující o závislé osoby) mají nárok na základě písemné žádosti o home office také na písemné odůvodnění jejího zamítnutí.
Podrobnější srhnutí transpoziční novely zákoníku práce najdete celkem srozumitelně formulovanou do podoby otázek a odpovědí na stránkách MPSV. Pokud zrovna hledáte práci, prohlédněte si nabídky volných míst na našich stránkách.