Jaké jsou sankce za neplacení nájemného? Úroky z prodlení a smluvní pokuty

Neplacení nájemného se považuje za závažné porušení povinností nájemce, které může v konečném důsledku vést až k okamžité výpovědi z nájmu. Kromě nezaplacené dlužné částky za nájem, případně služby spojené s užíváním bytu, může majitel bytu po nájemníkovi vymáhat také peněžité sankce za prodlení s její úhradou.

Poplatek nebo úrok z prodlení?

V případě dlužného nájemného má od roku 2014, kdy vešel v platnost nový občanský zákoník, pronajímatel nárok na úrok z prodlení. Jeho výši stanovuje nařízení vlády a úroková sazba je vázána na repo sazbu České národní banky, ke které se přičítá osm procentních bodů. Ta se dlouhých pět let neměnila a prakticky se držela téměř na nule. Zvyšovat se začala až v roce 2017, ale krize spojená s koronavirem ji v roce 2020 opět vrátila zpět na velmi nízké hodnoty. Až vysoká inflace v roce 2021  donutila ČNB k razantnímu zvyšování sazeb na aktuálně platných 6,75 %. V současnosti (od 1. 1. 2024) tak úrok z prodlení činí 14,75 % ročně.

Úrok z prodlení se může začít dlužníkovi počítat hned prvním dnem po splatnosti nájemného. Úrok za celou dobu prodlení s placením nájemného sice může majitel nemovitosti začít počítat i od kteréhokoliv následujícího dne, pro výpočet bude ale vždy rozhodující úroková sazba platná v 1. den, kdy se neplatící nájemník dostal do prodlení. Platnou sazbou se pak rozumí sazba platná na začátku kalendářního pololetí (tedy k 1. 1. nebo 1. 7.) Nelze tak použít vyšší sazbu, která by vešla v platnost později. Aktuální výši repo sazby včetně data, kdy vešla v platnost a její vývoj v čase najdete na této stránce ČNB.

Výši úroku může samozřejmě upravovat i nájemní smlouva. Teoreticky by tak majitel bytu mohl smluvně vyžadovat větší sankce než stanoví nařízení vlády. Podle občanského zákoníku se ale v nájemních smlouvách nepřihlíží k ustanovením zkracujícím nájemcova práva a takové ujednání by tak mohl nájemce ignorovat případně soudně napadnout (přestože jej podepsal). V případě smluvně sjednaného nižšího úroku samozřejmě žádný problém nenastane.

U dlužných částek za nezaplacené služby jsou od roku 2016 sankce stejné jako u nájemného. Po dlužníkovi už tak pronajímatel nemůže vymáhat zaplacení poplatku z prodlení, ale pouze úrok z prodlení podle pravidel popsaných výše. Od 1. 1. 2016 tedy došlo ke sjednocení sankcí za neplacení nájemného i služeb, díky kterému odpadly problémy s určením její výše zejména v případech, kdy bylo placení nájemného a služeb sloučeno do jedné paušální platby. Na druhou stranu ale věřitel získá od dlužníka méně peněz. Poplatky z prodlení totiž představovaly pro dlužníka několikanásobně větší výdaj.

Smluvní pokuty jsou od 1. 7. 2020 zpět

Do 1. 7. 2020 byla v občanském zákoníku ujednání o smluvních pokutách v nájemních smlouvách zakázána. Pronajímatel tedy nemohl po svém nájemníkovi zaplacení takové pokuty za prodlení s platbou požadovat, i když to bylo výslovně dohodnuto ve smlouvě. To od prázdnin 2020 neplatí a možnost sjednávání pokut ve smlouvě se vrátila zpět. Podle novely občanského zákoníku však nesmí být sjednaná pokuta zjevně nepřiměřená a zároveň nesmí v součtu se zaplacenou jistotou (kaucí) přesáhnout trojnásobek měsíčního nájemného. To znamená, že pokud už se pronajímatel jistí tříměsíční kaucí, smlouva už by žádné ujednání o pokutách neměla obsahovat, protože tím daný limit vyčerpal.

Neplacení nájmu se, jak vidno, může docela prodražit. Majitele bytu rozhodně nepotěší a v konečném důsledku jeho nespokojenost nejspíše povede k hledání nového nájemníka. Pokud řešíte podobný problém a potřebujete svůj byt nabídnout novému nájemci, neváhejte využít náš inzertní portál. Inzerát si můžete podat zdarma.