Zaměstnanecké benefity a daně. Stravenky jsou stále výhodné, za auto si připlatíte

Odměnou za odvedenou práci může být kromě klasické mzdy i celá řada dalších zaměstnaneckých benefitů. Jejich poskytování je většinou výhodné pro obě strany. Zaměstnanci jsou spokojenější, mají reálně vyšší příjem a ve většině případů z takových odměn neplatí daně ani pojištění. Pro zaměstnavatele jde o daňově uznatelné náklady a způsob jak motivovat své pracovníky. Víte, které zaměstnanecké výhody jsou u nás nejpoužívanější a jak je to u nich s placením daní?

Příspěvky na stravování zaměstnanců

StravovaniJedním z nejrozšířenějších benefitů u nás vždy byly nepeněžní příspěvky na stravování. Jedná se o příspěvek na stravenky nebo zajištění obědů přímo na pracovišti zdarma či za zvýhodněné ceny (s příspěvkem zaměstnavatele). Návrh minulé vlády, aby byly stravenky považovány za normální zdanitelný příjem zaměstnanců, neprošel. Takže i nadále platí, že ve všech případech, kdy zaměstnanec nedostane do ruky přímo peníze na jídlo, se jedná o příjem osvobozený od daně. Pro zaměstnavatele je daňově uznatelným nákladem 55 % z ceny jednoho jídla/hodnoty stravenky.

Příspěvky na pojištění

Příspěvky zaměstnavatele na penzijní pojištění/připojištění a životní pojištění jsou považovány za příjem osvobozený od daně do výše 30000 Kč ročně. Na straně zaměstnavatele se jedná o položku, kterou může zahrnout do nákladů.

Vzdělávání zaměstnanců

Veškeré kurzy, školení a jiné formy vzdělávání zaměstnanců, které jsou jim poskytovány výhradně na náklady zaměstnavatele a souvisí s jejich činností pro firmu jsou považovány za příjem, který se nedaní. Pro zaměstnavatele se jedná o daňově uznatelný náklad.

Příspěvky na kulturu a sport

I v tomto případě se musí jednat o nepeněžní příspěvky. To znamená, že zaměstnavatel musí vybranou akci přímo proplatit nebo dá zaměstnanci například nějaký poukaz. Pro zaměstnance se jedná o příjmy osvobozené od daně s výjimkou příspěvku na rekreaci. U těch platí osvobození pouze u příjmů do 20000 Kč. Tyto příspěvky musí být zaměstnancům vypláceny z fondů k tomu určených nebo až ze zisku po zdanění. Jinak se jich osvobození netýká.

Placené volno navíc

Placená dovolená nad rámec stanovený zákonem nebo placené jednorázové volné dny, pro případ indispozice, patří mezi docela rozšířené a oblíbené výhody, které zaměstnavatelé svým zaměstnancům poskytují. Jedná se o normální daňově uznatelný mzdový náklad a na druhé straně příjem, ze kterého se platí daně i pojištění.

Služební automobil pro soukromé účely

Poskytnutí firemního vozidla k soukromým účelům je rozšířený a zajímavý benefit, který ovšem stát pokládá za příjem zaměstnance. Každý měsíc by tak měl na výplatní pásce mzdu nižší o odvedenou daň spolu se zdravotním a sociálním pojištěním. K normální mzdě se totiž přičítá částka ve výši 1 % ze vstupní ceny automobilu. Na tento benefit doplácí také zaměstnavatel, který z navýšené hrubé mzdy odvádí pojistné.

Mobilní telefon pro soukromé účely

Pokud jsou zaměstnanci propláceny i soukromé hovory, měla by být tato částka započtena do jeho příjmů, ze kterých se odvádí daň i pojistné. Pokud takovéto užívání telefonu není upraveno smlouvou nebo nějakým vnitřním předpisem, jednalo by se navíc o daňově neuznaný náklad pro zaměstnavatele. Na takový “benefit” by pak reálně doplácely obě strany. Je otázkou, kolik zaměstnanců v praxi skutečně využití služebního telefonu pro soukromé účely na výplatní pásce vidí. Většinou budou telefony oficiálně sloužit pouze ke služebním účelům a zbytek bude o neoficiální dohodě.

Až na pár vyjímek jsou benefity poskytnuté formou peněžitého plnění – např. 13. a 14. plat nebo různé jednorázové finanční příspěvky – považovány za normální příjem zaměstnance a podléhají běžném režimu zdanění. Pro zaměstnavatele jsou daňově uznatelným nákladem a z peněz vyplacených zaměstnanci odvede zdravotní a sociální pojištění.

Máte nějakou zajímavou zaměstnaneckou výhodu, na kterou jsem v článku zapomněl? Podělte se o ni s námi v komentářích pod článkem.


Komentáře

  • Belas

    říká:

    Jak je to s pojistkou na způsobenou hmotnou škodu zaměstnavateli, + třetí osobě, zaměstnancem při výkonu povolání? Tzv. pojistka na blbost, kterou ale za všechny zaměstnance platí zamestnavatel. Musí zaměstnanec platit daň z příjmu?

Zanechat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *