Práce přesčas má svá pravidla. Řídí se jimi váš zaměstnavatel?

7.11.2013

pravidla práce přesčasDélku týdenní pracovní doby stanoví zákoník práce standardně na 40 hodin. Vše co odpracujete navíc, znamená práci přesčas. Takovou práci vám může zaměstnavatel za určitých podmínek nařídit i proti vaší vůli. Víte, kdy musíte poslechnout a kdy už zaměstnavatel jedná protiprávně?

Nařízená práce přesčas

I když o přesčasy zrovna nestojíte, má zaměstnavatel možnost vám takovou práci nařídit. Podle zákona to sice může udělat pouze výjimečně a z vážných provozních důvodů, co to ale prakticky znamená se v zákoníku práce nedočtete. Vážným důvodem tak asi může být prakticky cokoliv, co váš zaměstnavatel uzná za vhodné.

Takto nařízenou práci nesmíte vykonávat ve větším rozsahu než 8 hodin týdně a celkem 150 hodin za rok. To neplatí v případě, že vám zaměstnavatel poskytne za práci přesčas náhradní volno. V takovém případě se odpracované hodiny do uvedeného limitu nezapočítávají.

Mezi směnami máte nárok na odpočinek v rozsahu 11 hodin. Pokud díky nařízené práci přesčas bude doba tohoto odpočinku kratší, musí být hned následující volno mezi směnami prodlouženo minimálně o čas, o který jste díky práci nad rámec normální pracovní doby přišli. Například bylo-li vaše volno mezi směnami díky přesčasu jen 9 hodin, po příští směně to musí být minimálně 13 hodin.

V pracovním týdnu máte také nárok na nepřetržitý odpočinek v rozsahu 35 hodin. I v době tohoto odpočinku vám však může zaměstnavatel nařídit odpracovat přesčasové hodiny. Odpočinek ale nesmí být zkrácen pod 24 hodin a v průběhu dvou týdnů i v tomto případě musí přijít náhrada. To znamená, že například hned další týden budete mít nepřetržitý odpočinek 46 hodin místo 35 hodin.

Dobrovolná práce přesčas

Zaměstnavatel vám může nařídit práci přesčas jen v omezené, výše popsané, míře. Pokud ale sami chcete pracovat nad rámec standardní pracovní doby, máte samozřejmě i takovou možnost. Zákon umožňuje po dohodě mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem odpracovat ještě další přesčasové hodiny.

V takovém případě neplatí pravidlo maximálně 8 hodin za týden, ale pravidlo průměrně 8 hodin za týden za období, které činí nejvýše 26 týdnů (v kolektivní smlouvě může být prodlouženo na 52 týdnů). To znamená, že můžete odpracovat za týden i více než osm hodin přesčasů, ale za půl roku to nesmí být celkem více než 208 hodin. Samozřejmě i u takových přesčasů musí být dodržována práva zaměstnance na nepřetržitý odpočinek v týdnu nebo mezi dvěma směnami.

Odměna za práci přesčas

Pokud za práci přesčas nečerpáte náhradní volno, máte nárok na odměnu ve výši vaší mzdy a příplatek 25 % průměrného výdělku. Náhradní volno se uděluje jako náhrada příplatku pouze na základě dohody mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem. Jestli nebylo dohodnuto jinak, musí vám být poskytnuto nejpozději do tří měsíců od vykonané práce.

Celý článek samozřejmě popisuje pouze šedivou teorii. V praxi může tato snaha ochránit zaměstnance narážet (a nejspíš i naráží) na nechuť některých zaměstnavatelů tato nařízení zákoníku práce dodržovat. Pokud máte zkušenosti s prací přesčas, která není úplně košer a podle výše popsaných pravidel, podělte se o ně s námi v komentářích pod článkem. Ostatní čtenáře budou určitě zajímat.

Autor:

Komentáře

1. Hello Kitty | 20.9.2018 v 7.32

Dobrý den, pracuji ve fabrice na 3směným provozu. Od začátku září nám bylo oznámeno, že musíme každý týden chodit na přesčasy a to buď 2krát v týdnu na 12ctku a nebo o víkendu, ale už zavádějí i to, že i když sme v týdnu na 12ctce tak nás napíšou i na víkend a maj hrozný problém s tím, když jim ten víkend odmítneme, že prostě máme smůlu, ale do práce musíme jít a když bychom náhodou nedošli tak nám šáhnou na osobní ohodnocení. Tímto se chci zeptat je-li toto jednání v souladu se zákonem práce a nebo ne? A jak se proti tomu můžeme bránit mi jako zaměstnanci? Předem děkuji za odp

Komentovat: